Já jsem taky v tom věku věřila, že „zprávy, co zmizí“ jsou magická obrana, takže jakmile rodiče začali kázat, okamžitě jsem si založila tajný účty a šifrovala si chaty, abych měla svůj klid. Zabralo na mě až to, když jsme si dohodli jasný hranice, oni občas mrkli do nastavení soukromí a hlavně se ptali na mé kamarády místo aby mě poučovali – zkus jí raději ukázat, jak si vypnout kontaktování cizích lidí, a zeptej se jí, co ji na Snapu baví, protože když uvidí, že jí nebereš telefon z rukou, začne ti sama říkat, co se děje.